Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozvod!

 Rozvod!

Přišla k nám na návštěvu Helena. To je ta, co se před týdnem rozvedla s Vencou. Svalila se do křesílka, nechala si nalít dvojku, vyklepla cigaretu, zapálila si, a protože měla za to, že nám musí sdělit důvod rozvodu, prohlásila:

„Už ani zezadu!“

„Už ne!“

„Nešlo to…“.

Bylo to tak upřímné, že jsme se oba – já i Andělka, chápavě pousmáli. Dál už její „problém“ nešlo „otesávat“. Bylo to upřímné a bylo to přesné! Jen mě ono prohlášení, donutilo k zamyšlení. Nedivil bych se. Fakt ne. Ovšem - kdyby spolu nebyli tak dlouho! Dva a dvacet let! To už je doba! Dvě skoro dospělé děti. Život v dostatku. Ne, nebyli to boháči, ale přesto. Zařízený, moderní byt, auto, dovolená nejméně v Chorvatsku, a teď? Nic! Konec! Rozchod! V moderní společnosti, tak obvyklý a častý – rozvod! To už jednoho zarazí! Jistě, já nemůžu být soudcem! Ani náhodou! Třikrát „šťastně“ rozvedený. Dnes, snad  konečně, ve vztahu, který už dotáhnu - do konce… Taky už nejsem nejmladší, že?!

Helena a Venca byli tak zvaně: „bezproblémový pár“. Navenek. Co bylo uvnitř?? Těžko říct. Nedá se soudit. Ve společnosti, kde se rozvede více než padesát procent párů! A údajně v Praze více než dvě třetiny manželství končí krachem! To už je epidemie! Děti, které jsou „vychovávány“, náhradním otci a mnohdy několikrát za dětství vyměněnými – odkud mají brát vzor?? Silně emancipované ženy. A vedle nich sebestřední egocentričtí nadsamci, kteří jsou neustále na lovu – hm! Kohopak můžou vychovat?! A vychovávat?! Je spíše s podivem, že ještě model rodiny, vůbec funguje!

Jistě – nedokážu si představit, že by dnes přišel otec domů, tam mu matka sundala boty, nalila polévku a děti by u stolu, způsobně poslouchaly, co si rodiče povídají a plnily jejich příkazy! Takhle to nefunguje a bohdá, už stěží fungovat bude! „Moderní rodina“ – to je otec makající ( pokud má práci ) a přestože maká, stěží dokáže naplnit rodinou kasu tak, aby si rodina mohla plnit všechny sny a přání! K tomu – matka, co se neustále „realizuje“, drží diety a žije život z katalogu! A fakani? Moderní děti – které před rodiči zbytečnou pokorou netrpí! Jsou přece tak „sebevědomé“ a „jdou s dobou“, takže se musí jejich vývoj neustále „podporovat“, aby dosáhly „vzdělání“ a nemuseli se „dřít jako jejich rodiče“! Tlačí to do nich a do nás ze všech stran! Děcka, kterým nesmíte nic říct, abyste jim „nepošlapali sebevědomí“, nesmíte je trestat, abyste nenarušili, jejich „zdravý vývoj“! Fakani pak dokončí studium – zcela zbytečné studium, neboť v jejich zbytečném oboru vystudovalo dalších tisíc exotů, a když se takový „genius“, přeci jen dostane do zaměstnání, zjistí, že se z něj nikde nepodělají – tak končí v ordinaci psychologa a je z něj třesoucí se troska! „Děti“ které vyčítající vám, že jste mu nedali vše, na co měl „právo!!! A v důsledku, vám zůstane ono „dítě“ na krku do čtyřicítky ( jeho – ne vaši! ) a bude bez skrupulí vyžírat vaší ledničku a válet se ve vašich postelích, trávíc čas chatováním na počítači a stěžující si, na své totálně neschopné rodiče – tak jako hořekuje, jeho tisíc podobných vrstevníků!

To jsem se dneska nějak rozjel, co?! Helena, se propíchla, že s Vencou se dostali do stavu „sexuálního nesouladu“ a já to hned pojal, jako obžalobu celé prohnité, dekadentní a citově vyprahlé společnosti! Éra prázdnoty – tak tuto dobu nazval francouzský sociolog Giles Lipovetsky – a já mu musím dát plně za pravdu! Dnes už není moderní se, se životem rvát a pracovat a udržovat klan pohromadě. Chceme se bavit a ubavit! K smrti! Nechceme oběti! Osobní už vůbec! Žít teď! A žít naplno! A klidně na dluh! Co na tom, že se cítíme, ještě prázdnějšími a vyprahlejšími?! Možná to k dnešnímu tématu nepatří, ale existuje slogan, který tuto éru vystihuje: Kup si hned – zaplať až potom! Chce se mi dodat – po čem? A proč??

Je s podivem a na tomto místě chci složit poklonu všem – kteří jsou ve vztazích pevní a věrní! Kteří ví - „jak na to“!! Můj známý psycholog, kdysi trefně prohlásil: „Víš Emane, já bych se třeba taky rozvedl! Vyučuji na škole a studentky jsou čím dál krásnější…! Ale já, si kdysi ženu vybíral dlouho! Oženil jsem se a máme spolu dvě děti a nelehký osud dvou pedagogů a dřeme a snažíme se, abychom měli, co potřebujeme. A vychováváme děti! Spolu!! Takže – kdybych se rozvedl, tak bych se nedozvěděl – jak to dopadne…!“ Poklonil jsem se! V duchu! Pana psychologa potkávám často – miluje divadlo, tak jako já s Andělkou. Vždy je potkám se ženou. S jeho ženou!! A zastydím se…

Ještě, než tenhle blábol ukončím, odcituji, s vaším svolením, ještě jednou onoho psychologa. Kdysi mi odpověděl na moji otázku: proč je počet rozvodů v dnešní společnosti tak velký? - toto: Mám za to, že to souvisí s prodloužením života v dnešní společnosti. Kdysi se naší předci dožívali o dvacet a více let – méně! No a dnes se dožijeme bez větších potíží sedmdesáti – osmdesáti let. A když vezmeme v úvahu, že do svazku manželského vstupujeme, zhruba stále ve stejnou dobu – tak vydržet s jedním partnerem: šedesát – sedmdesát let?? To už je výkon!

A tímto se pro dnešek rozloučím!

Dobrou

EM á nek

Více ( možná ) na: www.emanmarecek.estranky.cz