Vánoční masakr!
Vánoce ateisty.
Rolničky cink! Purpuru nemusím! Byla to moje oblíbená koleda patřící k Vánocům ateisty, nijak mě nepobuřující. Od letošních Vánoc ji nemusím! Slyšel jsem jí asi třicetkrát? Mám pocit, že možná stokrát! A ještě více! A jiné: Narodil se – Půjdem spolu do Betléma ergo Tichá noc – od dvacátého prosince celých nekonečných devět dní! Vysvětlím – naše babička babča si oblíbila stanici pro seniory a tam to do nich tlačili! Furt! Devět dní a nocí! Tortura! Babča nepřepnula na jiný program! A chlapci z TV co si říká Šlágr, to tlačili! V jednom kuse! Diskotéka pro otrlé! Stále totéž! Den za dnem hodinu za hodinou. Za každou koledou nabídka – kupte si CD s „nejoblíbenějšími“ koledami za pouhých pět set – a můžete poslouchat ty „nejoblíbenější koledy“ po celý rok!!! Po celý rok!!! Interpreti z první ligy – Zmožek, Peterka, Duo Yamaha či Veselá trojka – už ta anonce „veselá“ by mě dostatečně varovala! Nebyla ani veselá ani dobrá... ovšem, naše babča nepřeladila! Pod heslem – neplatíš – nepřepínej, jsme byli ostřelování, tím „nejlepším“ z TV hitparády! Šlágr paráda! Hitparády pro geronty a masochisty! Devět dní! Z kostelů a motliteben se linuly zpěvy a promluvy! Kdo nezažil nepochopí...
Cink! Nezbytná polévka pro chudé, tu rozlévána místním pohlavárem, onde Dukou nebo ještě větším prevítem Nad zemí se vznášel „duch Vánoc“ a dav shraboval z regálů zboží po tunách! Však není nad štěstí na doplňkovou půjčku! Pak ještě kapr se salátem a vzhůru na výprodeje! Díra v portmonce zvící kostelních vrat! Kup teď – plať potom! Po čem?? Inu – po výplatě pokud nějakou dostaneš a zbude li ti něco po návštěvě exekutora! Cink!
Zblblý dav – který radost a lásku umí projevit jen obdarováním čímsi co nepotřebujeme a za co draze zaplatíme! Říkám ty mojí ( Andlělce ) - drahá, mám tě rád, ale lásku můžu projevit darem třeba třináctého září nebo v jiný den, kdy si na ní vzpomenu a tři ořišky pro ní rozlousknu a ne dle do nás vtloukaných pokynů. No, už jí slyším – proč právě třináctého září?? Inu ženskou logiku neprobádám! Nepochopím! A tak stojím ve frontě, kupuji i to co by mě nikdy nenapadlo, že koupím a pak se ještě tvářím, že jsem dumal a přemýšlel, čím bych ji tu radost udělal – inu radost až na kost! Cink!
Zatím se dav ateistů plíží o půlnoci do chrámu páně – by Kristu pánu spasiteli, vší bolesti vykupiteli se poklonili, zpěvy zapěli a dobrou vůli spolu měli! Proč ji nemají po zbytek roku nevím. Betlém už neokukuji a slanou vodu se neoplachuji. Jsem totiž ateista! Protivný nevzdělaný ateista! Prý jsme se stali podezřelými! Ateisti. Doslova krajně podezřelí. Vyplynulo to z průzkumu co jsem četl – před Vánoci! K čemu takový průzkum a komu slouží, to věru nevím a je to jedno! Hlavně, že byl placen z tučných fondů Evropské unie... Je mi jedno, jestli je někdo věřící a věří v různé bludy a chová se i pošetile. Víra podle které si v sobotu si ani zadek neutřete, či jiná – nepojíte třicet dní během dne sousta, by jste se po nocích přecpávali až k prasknutí – a ještě jiná, co v neposkvrněné početí panny Marie věří ( biologicky nemožné ), nebo se chystá na Soudný den – jsou mi ukradení všichni kteří v báchorky a smyšlené zákony boží věří. Bohů je více než národů! Stvořil Bůh člověka nebo člověk Boha? Ale co - je mi to jedno! Koukají na mě jako na blázna – a samí věří v pověry a bludy, které odporují zdravému rozumu! Jen si tak rýpnu – vzpomínáte na „konec světa“, který vyčetli moudří z tak zvaného Mayského kalendáře? Dušovali se, že je to ložené a dokazatelné! Už jsou to tuším tři roky - a co? Nic! Nic se nestalo.Stále tady strašíme a svojí chmurnou existencí likvidujeme programově naší krásnou planetu a soudný den si sobě sami chystáme! Cink!
Měl jsem Vánoce rád! Joj! Ještě co robě a dítě školou povinné! Moje máma mi orgie dárků zchystat nemohla – byli jsme chudí jako ti co je očumujeme ve chlévě! Dárky? Inu - Čepice! Bunda! Boty! To by asi čuměla dnešní omladina, kdybyste jim podobnou nadílku uchystali! Ovšem máma maminka to jinak uměla zaonačit! Pěla! Koledy! Vyprávěla zkazky a báje! A já poslouchal a atmosféru nasával! Dnes? Tablet! Už i pro tříleté! Panenka co se podělá ( !!! ) - opravdu vyměšuje! Prdící panáček! Vesmírná zrůda! Jářku - proti gustu. Cink! Byl jsem loni u známých – mají tři vnoučata – paní měla nachystány dárky pro ně – dva koše! Prádelní! A to prý není všechno! Prý má ještě doma skříňku plnou dárků! To jsem nedával! Zkusil jsem si představit takové Vánoce – a bylo mi smutno! Za ty děti! Děsné pak je, když ani v té hromadě, ten svůj dárek nenajdou! To je k zesr... cink!
Vím, není to veselé čtení a už vůbec ne Vánoční – ale tuším, že mnozí z vás, mají ten samý pocit, jen si cosi namlouváme a davem se necháme smýkat! A marketingovými poradci! Neboť si myslím, že současné Svátky míru a pokoje v nás vyvolají ledacos, jen tu pohodu nějak ne a ne! Cink!
Neříkejte mi, že je normální čekat ve frontách aut na zaparkování abychom se postavili do dalších front a hledali mezi regály to co se vlastně tam nedá koupit! Cink! Děti vyvážíme na průmyslově ošetřované sjezdovky a kluziště, kde za břeskných zpěvů se tísníme v dalších frontách, protože už je sami neumíme vzít do ryzí tichem prosluněné přírody na procházku ke krmelci kde jesličky jako z pohádky uvidět mohou a máme je na dosah a ne kilometry od domova! Cink! Sám jsem si tu dobu pojmenoval, říkám tomu Vánoční masakr! Masakr všeho hezkého, co ty svátky mohli přinést, a co vůbec žádné umělé ozdoby nepotřebuje! Cink!
Ne, ne – nechci vám ošklivit to, co si myslíte, že je poetické a krásné i když s Ladovými Vánoci to dávno nemá nic společného! Je to vaše volba! Já, ač bezvěrec, si slavím po svém – moje Andělka mi vždy vyčítá, že si dělám Vánoce pro sebe a že nechápu, jak je to bezva – mít ty svátky takové, jaké nám je ukazují třeba v amerických filmech! Sentimentální svátky s elektrickými ozdůbkami osvětleným domem opravdu nemusím! Prchám se psem údolím kolem řeky do ticha a přesto, že riskuji ticho u večerního stolu, odmítám se vrátit do civilizace a jásat tak jako Láďa Hruška a jeho banda! Cink!
Vzpomněl jsem si na závěr na takovou ilustrativní příhodu – vyprávěla ji kdysi Olinka Schoberová – platinová kráska z filmů šedesátých let a asi nejkrásnější Češka – vzpomínala, když si vzala svého milionáře za manžela. Byla jakýsi čas vdaná v Americe a za pracháče. A vzpomínala na Štědrý den takto – povečeřeli jsme každý na své straně stolu samozřejmě vybranou krmi servírovanou najatým služebnictvem a pak jsme šli každý ke svému sejfu – tam jsme vybrali šperk pro toho druhého, vyměnili si jej a bylo – po Vánocích! Cink!
Nuže - pokoj lidem dobré vůle! Cink!
Eman
A více na: www.emanmarecek.estranky.cz
P.S. – dnešní titulek z internetu je výmluvný – Vánoce skončily a lidé berou obchody útokem!!
