Přebarvená.
Má Andělka je přebarvená. Je to pro mě šok, zjistit to po těch létech, ale je to tak. Proč tvrdím ,že je„přebarvená“? Inu, znáte ty vtipy o blondýnkách. Většinou blondýny dělají věci neuvěřitelně nelogické, jsou až k uzoufaní tupé, nic jim nikdy nedojde a ještě se tomu smějí. Přesně jako moje Andělka. No jo, ale když ty vtipy neposloucháte, ale žijete, tak se už vám tolik vtipné nezdají. A Anděl dokáže přikládat pod kotel, to mi věřte!!
Andělka sice žádná blonďatá katastrofa není, ale šišlavých historek s ní zažiji, neuvěřitelné množství. Jen tak namátkou: Andělka třeba dodržuje“pitný režim“. To teď dodržují, nejenom blondýnky, teď to dodržuje celá generace“moderních, dynamických a zdravím kypících lidi“, lidí kteří nechápou, nás“dříve narozené“, jak jsme mohli vůbec přežít, bez láhve z umělé hmoty, napuštěné obyčejnou pitnou vodou( i když dle reklamy, je to voda miliony let stará a z praledovců…), no, někdy je i pitná, ta“jejich“voda.. Oni si vůbec si nedokáží představit, že my když jsme měli žízeň, tak jsme si napustili hrnek vody z vodovodu, a byli jsme zachráněni, před hrůznou smrtí, způsobenou dehydratací… No, a Andělka taky dodržuje tuhletu pitnou kůru. Jenže. Jenže ji říkám( dnes asi po šestisté osmé ), když si už z té láhve přihne, tak ať použije umělohmotný uzávěr a jednoduchým způsobem, nejlépe zašroubováním uzávěru, láhev uzavře, tak abych, až já půjdu okolo a do láhve nechtěně kopnu, nebo o ni zavadím, tak ať se z té láhve, nevylévá drahocenná tekutina, třeba po koberci, nebo po mých pracovních výkazech, případně do klína naší návštěvy. No vidíte – a myslíte, že to Andělka pochopila?? Ne. Opravdu ne. Zase jsme dnes zaléval rozložené deníky, knihu krásných reprodukcí, a vlněné papuče pod stolem. Ano. I dnes Andělka neslyšela a poté co se nabumbala, odložila lahvičku odzátkovanou. Jen jsme si vzdychnul. Protože vím. Je prostě“odbarvená“…
Taky dnes vařila. Vařit umí. To zase ano. Andělka vaří dobře. Andělka určitě vaří jako brunetky, nebo černovlásky. A taky rusovlásky jsou prý dobré…e..e..co to žvaním, zapomněl jsem, že píšu o vaření a ne o…, no nic, vařit fakt umí. Jenže. Pekla něco na pánvi a když to měla rozpečené, tak to sundala z plotny a dala na prkýnko. A za chvíli“že prý, co se tady pálí?“,že“cítí spálené dřevo…“, no a když zjistila, co se pálí, tak pánev dala pod vodovod – no a byli jsme chvíli jako v sauně… Jak říkám, nejspíše je přebarvená. Andělka.
Stejně jsem rád, že ji mám. Někdy sice pantomimicky naznačuji, co bych s ní nejraději udělal. Takové to rdoušení a tak, ale než se přihodí něco, ještě infantilnějšího, tak se, přeci jen trošku uklidním, no a pak se deprese zase vrátí, a tak si tu žijeme stále dokola. Naštěstí, nejsem sám. Ve společnosti, alespoň dle tvrzení mých stejně postižených kamarádů, je více blondýnek, než žen! Vlastně, tak nějak, jsou všechny přebarvené. Jako například, žena mého nejlepšího kamaráda Pavla S.. Jeho velmi černovlasá a velmi švarná Ivanka. Tak ta je úplně blond, alespoň, jak on tvrdí, i když je jinak jako havran černá. Tahle Ivanka – to musí být dílo. Alespoň, jak Pavel S. tvrdí. Například s ní zažívá stále stejnou hru na tvz.“cisternový vůz“. To se hraje tak, že Ivanka si zásadně vždy kupuje, jen tolik pohonných hmot, kolik si myslí, že její autíčko spotřebuje. No a jak je z předchozího zřejmé – pak vždy někde stojí u pankejtu a volá Pavlovi, aby ji dovezl kanystr s benzínem, že je zase nasucho a že neví, jak se jí to mohlo stát…Inu, s Andělkou by si určitě rozuměly. Když mu tohle( po šesti sté osmé ) minulý týden zavolala, tak se šprajcnul a Ivanku nenatankoval. Sama, chuděra, musela běžet závějemi( asi třicet metrů) aby si načepovala a domů se jaksi dopravila a teď to má jako ilustrační příhodu o nevychovanosti a hrubosti, nebohého Pavla. Pavla S.!
Život s našimi“blondýnkami“není jednoduchý. Pestrý to ano. Ale je to vlastně sled stále se řetězících katastrof a tak vlastně nevíte, jestli se máte smát, být šťasten, nebo řvát a mít chuť se zabít!
Napadá mě mnoho historek“ze života blondýnek“, nebo“ze života s blondýnkami“. Například o ženě jiného mého kamaráda. Ten, pro změnu stále očekává, příchod „špatných časů“. Třeba
že vypukne třetí světová válka, nebo hladomor, nebo že nás přepadnou korejci a tak. A on se na ty časy stále připravuje. V praxi to pak vypadá tak, že stále nakupuje konzervy a svíčky a podvodní lampy a solární vařiče a vůbec všechno, co mu, vlastně jim, pomůže přežít blížící se katastrofu. A jeho žena(určitě je přebarvená) mu ty zásoby stále pojídá nebo rozdává! Chápete to? Tak chlap se stará aby neumřeli, a ona se jeho snaze vlastně vysmívá. Jak nezodpovědné! Jak blond!!!
Nebo tahle. Taky pěkná. Taky blond. Majka. Už jsem o ni psal. Ta zase stále seznamuje, toho svého, se zástupem svých milenců. Nezabili byste ji? On se už pokoušel zabít mnohokrát. A nic. Ona rozšiřuje svou sbírku a ještě se tomu směje. To je nátura. Ale blonďatá je hezky. Všude. Fakt. Je to panoptikum. Tuhle mám rád. Já ano. Ale doma bych ji nechtěl. Stačí Anděl. Té je taky někdy dost.
Vlastně, když teď nad tím tak uvažuji, není ani tak důležité, jestli je odbarvená, nebo barvená, nebo má jiné mimikry. Znám mnoho blondýnek, které jsou úplně(no skoro úplně) normální a je s nimi sranda a s chlapci to umí. Snad jsem si je začal řadit do určité kategorie, až když jsem jednou zažil, opravdovou“pecku“. To jsme byli na Šumavě s partou, a zastavili se v hospodě. U vedlejšího stolu seděla banda, asi Pražáků, alespoň dle mluvy a dikce, to byli Pražáci jako hrom. No a dali si jídlo. Smažák. A tak jim pingl přinesl menu a teď jedna, jako uhel černých vlasů na něj volá“ať ji přinese nůžky, že nemůže otevřít tatarku“. Číšník přišel, vzal balíček s tatarkou, odtrhnul růžek a podal ji ho ke konzumaci. A když odcházel, tak mimoděk k nám utrousil“kdyby to byla blondýna, tak bych to pochopil“! A to děvče nás všechny srazilo, řka:
„Ale já jsem blondýna! Přebarvená…..“.
No a od té doby se mi ta historka, vždy vybaví, když se potkám s „blondýnou“…
Jo a bacha. Do děje mi teď vstoupila Andělka. Prý vám mám všem vzkázat, že ona je sice nyní zrzka, ale původně to je blondýnka z nejblonďatějších, a že prý slyšela, že vtipy o blondýnkách, vymýšlejí zakomplexované, tlusté americké černošky!! Tak. Tak, tady máte vysvětlení. Já jen špitnu: že s americkými tlustými černoškami musí být docela zábava…
To je stejně dílo. Ať napíšu co chci, tak ta Andělčina cenzura je nekompromisní. O Rómech si můžu psát, co chci. O papaláších nahoře ještě více. Ale, když šáhnu na ni, nebo na její kámošky, tak musím stále přepisovat a přepisovat! To je tortura.
Já ještě na závěr dodám. Je mi jedno holky, jaké jste a jak vypadáte( nahoře i dole). Bez vás by ten život na planetě zemi, byl ještě mizernější. Líbeznější polovina světa – tak bych vás označil vespolek. Stejně nevěřím, že vás Bůh stvořil ze žebra tvora tam nanicovatého, jako je chlap. Vy samy jste božské. Vy samy jste Bůh!!!
Dobrou děvenky a teď šup, šup do pelíšku a hybaj přesvědčit, toho svého, že na vás nějaká blonďatá ochechule nemá!
Dobrou
EM