Poslední injekce!!
Poslední injekce.
Vyprávěl mi můj kamarád. Pejskař. Tak se říká těm, co chovají a milují pejsky. Magoři... Tenhle měl zážitek. Jeho psu se udělalo zle. Inu – psu.... Bylo to takovéto malé nic nahoře s beruškou. Yokshir se tuším oněm tvorům říká?! Berušku na palici a nic v ní! To aby to lidi viděli a venku mu to nerozšlápli. Ale říkal tomu pes a byla to Nicinka. Správně Sophie von Schirach z Obrwaldu. Podle rodného listu... Divní lidi, tihle pejskaři. On Lojza Kokotek z Lulče u Hodonína, chlap jak hora a kovář, a ono Sophie Schirach... Dvacet deka střev a chlupů...Z Obrwaldu! Mě mohlo trefit!!
No nic. Jednoho dne se Kněžně ze Schirachu - udělalo zle. Mi připadala, jako, že je ji zle pořád, tak jako jeho ženě – ale on, že se jí udělalo zle včil a tak šel za veterinářem. Ten se na hraběnku s beruškou na hlavě mrknul a usoudil, že je to na léčbu – a předepsal tomu antibiotika. Třikrát injekci a zabiják z Obrwaldu bude v kondici!! A hned ji jednu dal! Injekci! A zítra, že druhou. Tak se i stalo. A třetí den přišel můj kamarád pro třetí injekci a počkal na doktora, který řešil nějakou slintavku nebo prasečí mor, či jinou banalitu... Pak se otevřeli dveře a veterinář vyšel do čekárny. Jiný než včera. Měnili se šichty. Vzal yokshirku do dlaně a zeptal se Lojzy, co potřebuje. A Lojza na to, že si přišli pro poslední injekci. Veterinář ani nemrkl a odnesl hraběnku dovnitř. Nu a za chvíli se vrátil... s pejskem v igelitovém pytli!!!! Inu – poslední injekci... Dostala, co mu řekli!!
Ha ha ha... většinou se všichni pointě smějí, jen pejskaři mi říkají, že jsem odporný, a nic hnusnějšího prý neslyšeli!! Hm, inu, já to nevymyslel! To potvora život. A souhra náhod. Já jsem se taky válel smíchy jen chvíli, než mi došlo, že i náš Benny... Nebo,. že třeba dokonce - já!!! Už jsem si přišel pro injekci několikrát a několikrát pro „poslední“. Že ještě nejsem tuhý?? Jářku, několik lidí by si to i přálo! Andělka by mě „zabila“ někdy i dvakrát denně!! Teď se zrovna vracíme s dovolené a tam se frekvence mých poprav rapidně zvýšila! Zatím imaginárních, ale co já vím – kdyby měla se mnou jít na středisko a tam vybrat co bude pro mě nejlepší, možná, že bych už tuhnul v mražáku!!!
No, tentokrát to odnesl pes. Brutální příběh - co vy na to?! Vrah veterinář!! – je to běžný jev?? Zoli – čím, že se živíš??!!! Ha ha... Já vím, že kuřeti bys neublížil, ale o jednom živočišném druhu – spíše poddruhu bych věděl! Věru – to by asi vakcíny - meducíny asi pochybělo.
Jen tak pod čarou a upozorňuji dopředu – z výše uvedeným textem moje douška souvisí jen velmi velmi vzdáleně – používáte slovíčko: cygánit?? Já ano! My na Valašsku jsme tak říkali, když jsme měli pocit, že někdo lže a ono prý fakt! Cygánit – znamená:podvádět, lhát, šidit... Podle Slovníku jazyka českého! Inu, jak říkám, jen pod čarou... To Ústav pro jazyk český.... Jako třeba tohle – víte, že - kurva není sprosté slovo!! Už Jan Hus ve svém spisku uváděl: sedlák měl tři syny a malou kurvičku... To jako dcerku! To pro ty co kaši nejedli a vtipnou už vůbec. A vtip ten pochopí vždy až se všichni dosmějí... Ne, Andělko, miláčku tys to pochopila! Hned! Všechno...
Vidíte – začnu výživným příběhem z ordinace veterináře a skončím u kurev. To jsem celý já... Tak nic. Ať to má podobný konec jako začátek.
Nuže – viděl jsem u nás v obchodu s rakvemi novinku – urnu v podobě přesýpacích hodin a pod ní nápis. Udělejte něco pro své drahé zesnulé, dopřejte jim trochu pohybu... Krásně morbidní! Jde asi na dračku! Honil se za živa za děvkami, tak ho po smrti jeho milovaná prožene nastokrát! Jo, to se mi líbilo! Hned bych tam vsypal tetu Vilemínu – tu co mě nechala vydědit a všechno napsala kocourovi! Bába jedna nevděčná!!
Tak a to je pro dnes tečka!
Dobrou – a přeji vám: spěte sladce
EM á nek
více na:
