Osm a půl!
Osm a půl tisíce.
Zase ta statistika. Rozhodl jsem se, že ji budu používat – k obrazu stavu této společnosti. Používá ji vláda, aby nás přesvědčila o tom, v jak šťastné době, díky jejím moudrým rozhodnutím, žijeme. Taktéž ji používá opozice, aby nás přesvědčila, jak je vláda nemožná, a jak hrozně škodí této zemi, a jak by opozice moudře vládla a že za její vlády, by pak země i společnost jistě vzkvétala a občané by byli pouze“spokojeni“ a“šťastni“ – jak jinak?! Já jen vím, že současná opozice, bude opět jednou vládní koalicí a současná vládní koalice, bude opozicí, a pak si opět role vymění – tak nějak stejně…. Já osobně si tvořím vlastní statistiku. Takovou, kterou si dělám sám, osobně její data čerpám z pohybu mezi lidmi. Lidmi: takovými těmi“obyčejnými“, „bezvýznamnými“, „zbytečnými“, kteří se musí živit vlastníma rukama a kteří jsou“bezvýznamnými“ a „obyčejnými“ vždy zhruba po čtyři roky – od jedněch hlavních a“důležitých“ voleb k druhým… Pak se ti“bezvýznamní“ a „obyčejní“ občané této země, opět na jeden, možná dva dny stanou, zase jednou “moudrými“a“zodpovědnými“voliči, kteří si zvolí“moudře“a“zodpovědně“, své“svobodně“ zvolené zástupce, kteří do roztrháni těla, v krvi a potu, budou dřít, aby lidé byli opět“šťastní“ a spokojení“! Ale to už bude po volbách a občan se opět stane nezodpovědným kverulantem, který ne a ne pochopit, jak to s ním, jim zvolení zástupci myslí dobře a co všechno pro to obětují… Stále stejné politické: perpetum – mobile, že?!
No, ale zpět ke statistice. Dnes bylo uveřejněno, Českým statistickým úřadem, že 8 500 korun, které by jednotlivé rodinu museli vydat, za takovou tu nečekanou platbu ( jistě znáte, třeba za zničenou pračku, ledničku, či třeba vytopený byt ), by nedokázalo, i při sebevětším šetření a omezení jiných výdajů, zaplatit více než 40 % domácností! Dále se ve statistice uvádí, že rodinám zůstává stále méně volných prostředků a to i v případě, když jsou lidé zaměstnaní!!! A na závěr ještě ona statistika uvádí, že po zvýšení DPH, kterým nás potěšil, jeden z naších premiérů. Jeden – protože si osobně myslím, že jich máme více, a oficiální premiér, je dle mého, pouhým maňáskem vedeným někým jiným. Kým? Na to si odpovězte sami. Já vám jen napovím, že ještě nedávno to byl onen“ekonomický expert“, který se chlubil tím, že“jsme ostrůvkem stability v rozbouřeném moři světové ekonomické krize“… Díky onoho“experta“, se teď dočkáme dalšího rozšíření počtu“ekonomicky nedostatečných“.
Článek, jenž onu statistiku komentoval, byl nadepsán velmi vystižně: Rodinám docházejí peníze, výdaje začínají převyšovat příjmy! Já osobně si k oné statistice přisadím: je to horší, než cituje statistika! Jak jsem již napsal dříve, jdu krajem a pozoruju. Lidé přestávají nakupovat, přestávají si užívat – přichází stav“přežíváni“. A nepleťme se počtem nakupujících, v super a mega marketech. Tam ještě možná výše citovaný stav neznamenali, ( i když i o tom pochybuji, protože by jinak nebyly, ony super a mega slevové akce – nebo se opět pletu?! ). U“mých“zákazníků už to cítit je. Skoro každý ( včetně mé maličkosti ), skučí. Prostě lidé, zákazníci, možná do chrámu blahobytu vyrazí, ale stěží mohou nakupovat a žít jako dříve. Ne, nechci obhajovat onu“Společnost prvobytně blahobytnou“. Skromnost a pokora je dobrá vlastnost. I o tom jsem už dříve psal. Jenže, tato společnost se naučila, za pouhých dvacet let žít, dle vnuceného kapitalistického ( snad kapitalismus nijak neurážím? ), vzoru. Všichni to pamatujeme, ony hesla: Kupuj teď a plať až potom. Všichni jsme byli podrobeni onomu“teroru“. Mnozí podlehli. Mladí a“úspěšní“, si pořizovali bydlení za milióny ( makléři jim rádi ušili hypotéku“na míru“ ), dnes jim hrozí, že o střechu nad hlavou přijdou ( a přicházejí ). Aut přibylo asi tak o kolik procent??? Není zvláštností, že má rodinka i několik aut ( i za maturitu dostávali potomci“svoje“autíčko“ ). Cestování - to je opět fenomén. I holky z kanceláře si zaletěli do Karibiku či“pouze“ do Egypta, ( žilo se heslem: ubavme se k smrti! ). A osobní postřeh - byl jsem za hlupáka, když jsem tvrdil, že je mi nejlépe na Slovensku… S tím jsem se věru chlubit nemohl. V“zážitkové“ společnosti se s mými zážitky, opravdu, ale opravdu chlubit nemohu. Tam musíte bodovat fotkami či videi ze safari, z Tibetu, nebo z Emirátu… A všechny tyto“výdobytky“, se staly normou. Takže katastrofu pak dokonala pouhá závist – kdo neměl – nebyl! A teď jsme v dluhové pasti! Osm a půl tisíce – korun, teď nemá mnoho z těch, kteří se snažili žít život z reklamy! Jenže, ti lidé nejsou pachatelé, jsou oběťmi. Teď nemají, a“ekonomičtí experti“, „hasí požár“. A“utahují opasky“. Hm. Ti, kteří se mohli zalknout Růstem růstů, berou z kapes obyčejných lidí a dělají z lidí žebráky!
Odbočil jsme sice ze statistiky, ale jen pro dokreslení. Další data z Emanovy statistiky ještě dodám: Už jsem možná psal, že mi můj kamarád vyprávěl o své mamince, takto účetní jedné nejmenované Havířovské firmy ( a proč bych ji jmenoval, když takových firem, teď je! ). Byl výplatní den a maminka si chystala výplaty zaměstnanců, pro onu nejmenovanou firmu – pro osm lidí: sedmdesát tisíc!! Devět tisíc na jednoho. A to jsou tam zaměstnaní i muži!! A nejsou to žádní invalidé – i když, proč by měli invalidé brát almužnu? Stejně ji bere čím dál víc lidí…
Dále: Bavil jsme se s obchodníkem s nábytkem. Takovým tím poctivým – českým. Žádný nábytek z papundeklu, ale poctivé postele, sedačky, a když matrace, tak zdravotní. No a prodává už patnáct let. S manželkou. Rodinná firma. Teď šla manželka na pracák. Už je kšeft oba neuživí - lidi nechodí. A co další? Další podnikatel. A jeho firma, je větší firma, větší nábytek, pět prodejen a už více než rok nevědí, kterou z nich zavřít. Křivka prodeje už rok směrem dolů. Na jedné ze svých prodejen, teď nechali jen jedinou prodavačku ( ze tří ), a tak si mysleli, že alespoň nebude minusová. Je!! Doufají, že se situace obrátí. Prý“musí“! Jenže se obrat ne a ne dostavit. Lidi co vydělávají devět tisíc si stěží koupí novou sedačku. Teď už ani na dluh. Už by jim stejně nikdo nedal…
Snažím si ony lidi představit. Jeden přinese devět tisíc. Druhý je na tom třeba lépe, ( ale o“průměrné mzdě“, si stejně může nechat zdát ). No, dejme tomu, že donese dvanáct – patnáct tisíc. Dají mzdy na hromadu, a? Nájemné dejme tomu šest ( spíše osm tisíc ), raději už s energiemi ( teplem, vodou a tak ), jídlo ( to prý sežere nejvíce, prý až třetinu ), tak to musím odečíst osm až deset tisíc ( a když máte děti… ), tak to máme minimálně čtrnáct, spíše osmnáct tisíc. A do zbytku musí“vlézt“všechno. Mobil, televize, oblečení a – tak zvané“volnočasové aktivity“. Tak na ty můžete skoro zapomenout. Pokud máte děti a jste takto finančně“úspěšní“, tak i pro vás má statistika, termín. Říká se tomu: “dědění chudoby“. Pro dokreslení: dnes mi vyprávěla moje známá, ( prodavačka ) , že jí její dcera, už teď o prázdninách řekla, že po prázdninách bude potřebovat anglicky psaný atlas. Stojí“mizerných“, pět set korun! Už teď má moje známá z toho těžkou hlavu… A to jsme psal o lidech, co žijí spolu. O matkách samoživitelkách, se snad ani zmiňovat nebudu. O důchodcích ( kterým, mnozí z nás závidí“jistotu“ ), tak o těch bych se jen zmínil. Průměrná výška důchodu je nějakých deset – jedenáct tisíc. Zkuste z toho vyžít! Pokud jste v nájmu firmy RPG ( Ostravané vědí o čem mluvím ), tak to vám nezbude ani na návštěvu felčara. Po nových sazbách už vůbec ne!!
Tak, a to je“moje“statistika. Statistika v praxi. Mohl bych pokračovat dál. Jenže. Co ještě dodat? Že je to mizerie? A že“bude hůř“? Bude. Tady mě napadá a na závěr si myslím, že to bude i vtipná (no vtipná? ),tečka. Víte jak se jednou bude této zkurvené době říkat??? Staré dobré časy!
Dobrou
EM an
Více na: www.emanmarecek.estranky.cz