Jdi na obsah Jdi na menu
 


Česko Slovenská Super star!

 

Na konci roku loňského jsem si dal závazek přímo údernický. A to, že se svým slovenským pobratimem spácháme společný česko – slovenský projekt. Zamýšlel jsem, po prvotním, ještě krapítek chaotickém pokusu, vytvořit dílo, které zcela určitě a velmi hlasitě, vstoupí do dějin slovensko - českého a pravdaže i česko - slovenského písemnictví! Vy, kdo už mě za ty léta znáte, tak jistě víte, že jsem nikdy netrpěl falešnou skromností( a proč taky, když může publikovat taková Halina nebo Kraus…) a mám za to, že ani Zolo( to je ten chalan z pod Tater), si nemusí klást nižších cílů. Ostatně – vy kteří jste náš prvotní pokus už četli, museli jste zajisté uznat, že mu to píše stejně skvěle, ba nebojím se to přiznat, i lépe, nežli starému dobrému Emanovi. Píše a bude psát! Jdeme na to…

 

Chtěl jsem, přátelé, moc jsem chtěl. Jenže. Jenže, co napsat, aby to bylo, tam u nich, za imaginárním ostnatým drátem( který nás, nevím proč rozděluje ) stejně zajímavé a čtivé, tak jako na naší straně hranice?? Čím ho vyprovokovat, aby ze sebe vydal to nejlepší? Toť otázka?! Pak moje hlavička ťukla o hřebíček. Jedině, že bychom si, po vzoru nedávno skončené Česko – Slovenské Super star, tak trochu zasoutěžili! Že bychom se podívali na to, kde se žije lépe, kde je lepší místo k životu? Jen taková malá česko slovenská férovka. V čem jsou“oni“lepší než my? V čem“my“zaostáváme? Ale má to háček. Pokud bychom se urputně pustili do slovního zápasu, co je u nich lepší a u nás ještě více, pak bychom asi brzy přišli o čtenáře. Neboť, čtenáři mojí milí, vás stejně nezajímá, nic pozitivního. Nic optimismem nasáklého. Vy čtete tyto literární výkaly, jen proto, že se tam dočtete, různé a jiné perverznosti a hnusárny. Vám nikdy moc nešlo o kvalitní a seriózní literaturu. Vás nejvíce baví číst o lidech vyšinutých, nemravných, hrubých a snad ještě o Andělce. Takže, jsem hned na úvod zjistil, že to bude práce poměrně namáhavá a asi na jedné i druhé straně hranice, přijímaná, ne zrovna s pochopením. I tak se o to pokusím. A doufám, že ze Zolem - se společně  pokusíme. Tož jdeme na to! Duel bývalých“bratrů“, může začít!

 

Uf. A to je tak všechno. Z mého prudkého startu, mám pocit, že jsme šel hned držť…pusou do zdi! Teď čumím do displeje počítače a nevím, jak dál. Pokouším si dát do pořádku své chatrné vědomosti o krajině naších bývalých bratrů, a snažím si představit Zola, jak na mé podání bude reagovat. Totiž tuším, že ať napíšu cokoliv, tak bude, jak je to u správného Slováka zvykem, tvrdit“že jsou lepší“, a že to co se dá zažít na nynějším Slovensku, tak to my Čehůni si neumíme ani představit!

 

Lepší jsou, ale leda tak ve fotbale. V tom jsou už skoro mistři světa! Ale to, že v České republice, je zaznamenám největší výskyt kreténů na metr čtvereční, na to nemají! To, že jsme je porazili v žebříčku zkorumpovaných politiků, to nám taky nevezmou! To, že oni jsou už za vodou( protože mají Euro a Fica) a my jsme v riti, tak na to taky těžko bude hledat argumenty.Taky fakt, že už vyřešili“Romskou otázku“, a co nevyřešili, to spláchli vodním dělem, to musím uznat i já. Dále: oni mají žinčici i oštiepok – nám už tvarůžky Evropští komisaři vzali! A je u nich krásně, to sice i u nás, ale my pracujeme stále usilovněji na tom, aby se z Čech krásných, Čech mých stal prefabrikovaný, dálnicemi a sjezdovkami zohyzděný kraj. Já když se vydám na Fatru, tak jsme jako v Kanadě. U nás se vydám na Šumavu a jsem uprostřed hřbitova a v Krkonoších jsem prý, jako v Toskánsku, ale to tak leda cenami.. Každý metr krajiny propachtujeme a zastavíme ohyzdným podnikatelským barokem. Oni si krajiny váží, teda, alespoň si to myslím – i když ty Mečiarovy dálnice a průmyslové parky, taky nic moc.

 

Jsem zvědavý, jak si Zolo poradí, s tak mohutnou palbou argumentů. Ještě, jen vsunu poznámku, se Zolem mě seznámil, náš výborný kamarád Gerhard – mistr světa ve všem na co šáhne. Taky by se ho hodilo vtáhnout do diskuse. Jenže na rozdíl od nás, celý svět vidí růžově a je to trapný optimista, a tak by se nám jeho pohled v naší společensko kritické eseji, ani moc nehodil. Co taky s optimisty? Střílet je? To ne, já radím: nechat je jejich osudu?  Ostatně – být pesimistou není zase tak špatné, stejně v našem případě, jde o klasický vzorec: my pesimisti přeci říkáme“že hůře být už nemůže“ a růžovoučcí optimisté oponují“ale může…“. Se samotným Zolem se nám snad podaří, nasadit době její pravou tvář. Vykydat hnůj a nepravosti. Společnosti sundat růžové brýle a ukázat ji její křivou a ohyzdnou masku.

 

Nechci ovšem vidět ten náš svět, jen hrůzostrašně. Vždyť k radosti naší máme naše ženy, naše děti, naše přátele.U žen klidně mohu začít. A hned se zasním, jaká že je ta slovenština krásná, když si představím například, jak přijdu já z hospody, požádám tu“moji“, o chvilku kvalitního sexu před spaním a to moje zlato mě odmrští, řka s ostravským akcentem:

„Běž si tam, kde si se ožral, jako prase!“

Hrůza! Tohle tvrdě svému živiteli vmete, tak starostlivému a laskavému…kvůli pár odlivek Bohoušovy samohonky! Jak musí být Zolovi příjemně, když ho lehce společensky unaveného, donesou kámoši domů a ta jeho Marienka mu pošepká:

„Čumáčik moj, somárik hlupučký,ty si ožratkaný  ako to prasiatočko“.To je poesie,co? Slyšíte tu zvukomalebnost?! Šťastný chlap je tenhle  Zolo, jen co je pravda.

 

 Jeho paní taky určitě nebolí, tak často hlava, jako ty naše… To je stejně divný sport, tak mohutně rozšířený v krajině české, tyhle ty bolesti hlavy, zvláště u naších žen. Tisíce českých mužů jsou nuceni abstinovat a nejen nedostatkem alkoholu, ale i něhy, lásky a kvalitního milování! Zajímavé taky je, že když se z ženy - manželky, stane žena - milenka, tak už ji ta hlava vůbec nebolí a oddává se sexu naplno a ráda. Ovšem, jen do doby, kdy se z ženy - milenky, stane žena - manželka a, kde se vzaly, tu se vzaly,  jsou ty migrény, opět tady…

 

Tenhle odstavec když zcenzurovala Andělka, suše odvětila:

„Jestli vůbec vím, jak vypadá, takové“kvalitní milování“?

No jistě! Vždyť mám předplacený porno kanál a tam dělají kvalitní sex, dvacet čtyři hodin denně! Co ta ví o lásce?! Jenže, touhle odbočkou, jsme se vzdálil dosti daleko od zadaného tématu – rozdílu či společných problémech u nás a na Slovensku. Mám za to, že já jsme už nacintal dnes dost a nechám rozehrát „našeho“ Zola. Třeba se nám to“dílo“podaří vytvořit a třeba bude i ke čtení. Kdo ví? Jdeme na to.

 

P. S. Pro všechny zájemce o chvilku kvalitního…čtení: Jednotlivé díly budu hned ukládat na mé stránky a nakonec tomu dáme společnou fazónu.

 

Tak dobrou

EM

www.emanmarecek.estranky.cz